Hrad Trosky, Hrubá skála, Valdštejn, Sychrov, Kopicův statek, Panská skála

Vintířov je zámek ve stejnojmenné vesnici u Radonic v okrese Chomutov. Zámecký areál se skládá ze zámeckého parku, hospodářského dvora a budov renesančního starého zámku a klasicitního nového zámku. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Původně raně gotická tvrz z počátku 13. století byla postavena na mírném návrší na západním okraji vsi Luka (Luck). První zmínka o tvrzi pochází z roku 1239. Během 16. století byla renesančně rozšířena na trojkřídlý objekt. V době kolem roku 1660 nechal Volfgang Libštejnský z Kolovrat přestavět tvrz na raně barokní zámek, upravený během 19. století do dnešní podoby. Po roce 1945 složil zámek potřebám státní statku a postupně chátral. Po navrácení objektu v rámci restitučního řízení v 90. letech 20. století byl zámek uzavřen a dnes je havarijním stavu.(Wikipedie)

pozůstatky důlního závodu Rolava - Sauersack, které leží čtyři kilometry od Přebuzi směrem na Jelení. V oblasti, v níž se počátky těžby datují do 16. století, vybudovali Němci na počátku 40. let minulého století kvůli válečné potřebě cínu obrovský důlní komplex tvořený šachtami a továrnou na zpracování rudy. Jeho součástí byl navíc i zajatecký tábor.

Více na http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/betonovy-kolos-v-krusnych-horach-podivejte-se-na-ruiny-nacisticke-tovarny-1314778

Důl Měděnec je uzavřený železnorudný důl v Měděnci v Krušných horách (okres Chomutov, Ústecký kraj). Mezi lety 1968 a 1992, kdy byl v provozu, se v něm vytěžilo přibližně 2,7 miliónů tun rubaniny, což představuje asi 936 tisíc tun železa. Po určitou dobu se v něm získávaly také rudy mědi a stříbra. Po ukončení těžby kovových rud ještě krátkou dobu probíhala těžba muskovitu a granátů. Definitivně byla těžba zastavena v roce 1997

Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.

Stavba je označována jako gloriet, letohrádek či zahradní pavilón, typově však odpovídá italskému casinu. To je určeno především podobou půdorysu, kdy je k výrazně vyššímu centrálnímu sálu polygonálního tvaru po stranách přiložena dvojice menších sálků. Větší sál sloužíval obvykle k hudebním produkcím, vedlejší sálky pak k odpočinku a konverzaci.

Ke stavbě letohrádku došlo v letech 1701 - 1708 z popudu tehdejšího majitele Jana Leopolda Hrzána z Harasova. Jako stavitel je předpokládán Marc Antonio Canevalle, architekt a stavitel italského původu. Na konci 30. let 18. století dostal letohrádek novou malířskou výzdobu, jejímž autorem byl litoměřický malíř Josef František Čech (mj. také autor fresek v kostele sv. Václava v Lovosicích). Výzdoba obsahuje figurální výjevy, čerpající z antické mytologie.